Pratele, dnesni noc sme slozili nejen maturitu ale i doktorat z cestovani....Na autobusovy nadrazi v Udaipur nas vodvez tuktuk na cas. Sedely tam dve devcata z Izraele a jeden "mladik" moji postavy ( rek bych ze vo trosicku vetsi) a veku. Po chvili priletel mladik, zarval na me a Olinu a onoho chlapika: tiket pliiis!!!. Tak sme mu ho dali a von vletel s nima do kancelare. Pak vysel ven a povida foloumepliiis.....tak sme za nim, my vybrani tri, sli. Trosku mi to pripominalo valecny filmy vo koncentrakach.....Zasli sme za roh a tam stal.... Autobus za kterej by se zadny technicky museum na svete nestydelo. Ale byl to sleeper!!! Nahore po levy strane kubikly pro dva, dole sedadla a na pravy strane kubikly pro jednoho. Nase bylo E,D..druhy za ridicem po levy strane. Bagly nam dali dozadu do ohromnyho kufru, kterej byl uz skoro plnej krabicema mramorovej dlazdicek. Zdejsi kraj je maramorem povestnej. Vyskrabal sem se nahoru a bylo to prekvapive pohodlny. Kez by neco takovyho bylo v letedlech!! Olina si sedla dolu na sedadlo, ze este nahoru nepoleze. Chlape, nemec, jak sme zjistili kdyz sme se pozdejc seznamili, to mel trosku slozitejsi se na tu jednicku dostat. Hlavne mu vadil zeleznej ram co delal vchod do toho kutlochu. Byl asi vo tretinu mensi nez jeho vobjem. Dole pod nim sedel kuul indik kterej vodmit se z dedkem bavit, ze si to s nim nevymeni. No a postupne vodmitli vsichni "hodni" indove v celym busu, co meli ty kutlochy dole. Tak chudak skopcak se tam absolutne fakirrkym zpusobem vepchal a byl tam celou cestu Ani na hajzl nesel. Pri druhy zastavce na moceni sem pochopil proc. Nic jinyho mu nezbejvalo. Kdyz sem vodchazel po vykonani potreby u kola jako soferi..videl sem nas autobus jak malou fontanu...chlapi co lezeli v tech jednickach se ani nenamahali jit aspon ke stene hospody, nebo na kolo jako ja....Jo Indie je, az na nepatrny vyjimky, jedna velika latrina. Kdyz potrebujes, udelas to tam kde zrovna ses. Bez vohledu na to ze sou tam jiny lidi, ponivac ty to delaj taky. Ted je jich neco pres bilion a brzy jich bude mnohem vic.....
Tak kdyz my, lepsi lide co okupovali ty spaci kutlochy, sme se ukutlosili ... A zacal nastupovat plebs. Kdyz sem z vokynka videl tu radu, sacoval sem to tak na tri az ctyri autobusy..ale....voni se k nam vsichni vesli. Na chodbicce sedeli asi ve trech vrstvach a sofera nebylo vubec videt. Myslim si ze mezi tema rukama na volantu ty veliky byly jeho.... A vyrazili sme, dokonce vo deset minut driv. Vono totiz nemelo smysl cekat do sesti, kdyz by se do busiku nedostal ani Hudini. My, nahore, sme koukali dolu na ty dole a pohodlne sme se s Olinou valeli na posteli velikosti pro jednoho. Uz sem si skoro zacal libovat, kdyz, po rozjezdu, se najednou zacalo vokynko samo vod sebe vodvirat. Prvni dve hodiny me to nevadilo, ale kdyz se k ranu blizilo, uz sem spal jak cinska akrobatka. Nejdriv sem drzel vokno levou nohou, potom pravou.Pozdejc sem k tomu pridal loket levy ruky a pak sem se o to voprel hlavou.....
Do Agry sme dorazili dneska rano v pul devaty. Touti uz na nas cekali. Protoze sme byli jenom tri jiny nez vostatni dav, jejich pocet rost do desitek a zacli sami mezi sebou vo nas soutezit. Vitez ale nezkoncil moc spokojenej . Ukazali sme mu hotel kde chcem bydlet, ale von nas vozil po vsech moznej certech jen ne k tomu nasemu. Totiz voni ti drockari dostavaj komission vod tech hotelu kterej privezou hosty a ti pak to platej na cene hotelu. Tak kdyz uz sme vodmitli ctvrtej, chlapec prohlasil se mu musime pridat penize na to aby nas vodvez dal. Tak sme mu rekli, tady mas tech tricet jak sme se dohodli a nez von stacil nas nalakat zpatky, chtili sme druhyho tuktuka a ten nas vodvez ne do toho co sme chteli, ale lepsiho a levnejsiho. Tak ze sme hned u brady do Taj Mahal. Z hospudky ze strechy ho krasne vidime a pomalu se vzpamatovavame z toho doktoratu. Za hodinu vyrazi se podivat na ten slavnej TM za zapadu slunce a zejtra dem s Olinou brzo rano na vychod slunce prej kolem pul sedmy..coz ma prej bejt silene spiritualni. Uz jednou musim konecne poznat to indicky duchovno...Pak se tam budem par hodin courat a vodpoledne uz sme si domluvili tuktuka za dveste ze nas povozi po vokoli a na nadrazi koupit listky do toho vysnenyho Khajuraha. Potom mozna do Osiri a pak do Varanasi. Pokusime se prehodit letenku. Vodletet vo neco driv z Delhi zpatky do Kuala Lumpur. Ze bysme si sjeli na Langkawi na plaz trosku voslavit ten doktorat a nabrat sily. Myslim, ze vobrazek vo Indii se mi uz rysuje. Shrnul bych to do rozhovoru s peti chlapiky co sem mel na namesti u Amer Ford v Jaipuru. Sedili na hradbe pred vchodem a pili milktea a kourili. To je jejich hlavni zamestnani. Prisla rec na rodinu....kolik mas deti??....hlavni otazka. Kdyz sem nesmele vykotkal a skoro zalhal ze jedno...zacli se hlasite smat. To ja jich mam sedum..hrde voznamil ten co se ptal... ja devet prihlasil se dalsi....ja sest.......vodesel sem se stazenym........ a premejslel kam ten svet asi speje....