Saigon, 3/11/06
pozdni odpoledne
.
(1)
Vratil jsem se z vejletu. Pisu vratil, jelikoz Olina nemohla ject, byla u zubare. Zejtra taky nemuze ject, jelikoz musi k nemu znova. Nechala si udelat novy zuby...prej kvuliva mne!
Ale nastesti Hong, manazer turisticky kancelare "pres ulici" co bydlime, byl slusnej a vymenil nam vejlet na pondeli. To mame ject do Mekong delty, trosku sepodivat jak tam lidi bydlej.
Ale nez zacnu vod samyho zacatku, dokoncim co jsem uz nacal. Vejlet na Cu Chi tunely.
Muj prvni dojem, kdyz jsem se vyskrabal nahoru po asi 30 metrech,nejdriv jako houser v sede a pak kdyz sily dosly, pekne po kolenou, v absolutni tme, ruznejma zatackama byl,
ze ho museli stavet tunelari cesky. Zkratka dokonaly system jak zmatnout kazdyho....
Ale vazne: neco neuvceritelnyho. Nas pruvodce, z dediny vod tamtad, mluvil velice dobre anglicky. Kdyz jsme si povidali o mym kamaradovi, ktery co by zamestnanec Omnipolu, byl sluzebne v Hanoi v dobe ofenzivy, se docela rozpovidal
. Nejdriv slouzil v jihovietnamsky armade, kam musel jako 20 letej narukovat. Kdyz mu ale zahynuli vsichni pribuzny v jeho vesnici, dal se k Viet Congu. Zalez do tunelu kolem Cu Chi, kde ztravil 7 let. Ven vylez jenom 18x a to na 2o minut.Plus minus. Velice dobre si to pamatoval. To prej byl cas,na jak dloho z tech der vylezli, chvili strileli a pak zase zalezli. Rikal ze s nima vylejzali hlavne zensky. Protoze chlapy si museli setrit na prichazejici tezky boje. Po dvaceti minutach strileni, vsichni chlapi a vyvoleny zensky zase zalezli a nechali tam jenom tri nebo ctyri zensky, ktery strileli do tej doby nez se do nich trefil americkej vojak. Zoji Kosmodemjasky na desatou. Vopravdu neco neuveritenyho. Kdyz potom jsem sel se podivat do "War Remnants Museum", fotky tech mrtvej zenskej tam byly vystaveny. Sice vetsinou pod tim byl komentar neco jako mirumilovny farmari a pod. Fotografie roztrilenej deti, strejch lidi tam byla prehrsel.Museum bylo plny mladych pionyru s cervenejma satkama kteri povine a dychtive sledovali vyklad svoji pani ucitelky
. Deticky se potom rozebehly po museu a ze sten na fotografiich, se na ne divali usmevavi americcti vojaci drzici pulky tel, mrtvoly stariku a deticek a maminek... fotografie obiceju znetvorne agentem orange...hromady mrtvol malych deti a pobliz nekololik americkych vojaku spokojene pokurujicich.......
Az venku, u stanku kde jsem si dal predrazeny pivo, jsem si uvedomul moje detstvi. Povine navstevy ruznych vystav, kde stejne se smejici nemecti vojaci, stejnym zpusobem kourili cigarety u hromad mrtvol malych, vetsich a velkych deti. Vzpominam si jak jsem ty nemce nenavidel! Jak dnes, kdyz slysim nekoho mluvit nemecky, jak se okamzite natrazim...i kdyz dneka vim ze kdyz se "vysidlovali" nemci, nebylo to tak ze odjeli domu do nemecka vlakem...Ze vlastne valka neni nikdy vyhrana! Ze vlastne ani vitez neni vitezem.
Doufam ze ti pionyri co jsem videl v tom museu, budou jednou mit prilezitost poznat, ze vitezstvi ve valce vlastne nic neznamena. Ze......
Ale herrgot to sem se nechal zase unest melancholii a vzpominkama
. Radsi k tomu jak nas trip vlatne zacal:
Po ctrnacti hodinach letu ze SF jsme pristali v Taipei. Tam rychle presednout a po chvilce diskuze s personalem VA (Vietnam Air) jsme nasedli do letadla na Hanoi. Tam jsme meli letenky. Ale rozhodli jsme se letet do Saigonu a vedle odletalo letadlo VA do Saigonu o deset minut pozdejc a poloprazdny. Letadlo do Hanoi bylo plny...tak jsem se je snazil presvedcit at nas daj na letadlo do SGN. Cestujem jenom s malym ruksakem, tak jsem si myslel ze to nemuze bejt problem. Jak jsem se zmejlil! No chteli extra 400 dolaru tak jsem rek ze ne, ale pak nas na lertadlo do Hanoi nechteli vzit. Nakonec se to urovnalo a pristali jsme v Hanoi.Tam jsme se dostali na letadlo do SGN za stovku kazdej. Nastesti, kdyz jsem se sel prevliknout na hajzl na Hanoiskym domacim letisti, objevil jsem takovej malej bufetik pro zametnance hned u toho hajzlu, kde pivko bylo za deset tisic dongu coz je necelej puldolar za poradnej pullitr
. Tak ty tri hodiny cekani docela ubehly a do Saigonu jsme se dostali kolem paty odpolende mistniho casu. Taxikar,co nas vez z letiste nas nechtel vylozit u hostelu co jsme si vybrali. Vodvez nas zkrat nekam, kde uz na nas cekali "Touti" (dohazovaci) a nutili nas do mistnich hotelu. Po kratkym dohadovani sme se jim vymkli a vydali se do postranich ulicek, kde jsme nasli velice peknej hotylek s hajzlem balkonkem a hlavne, dneska mi sem dali i lednicku na pivo. Mame i televizi kde je i par kanalu v anglictine, akorat je to ve 4 patre bez vytahu. Jako ve Slavikovy. Tak ze nez clovek doleze domu, tak vystrizliovi!
Zubar,kteryho jsem pro Olinu nasel pres internet, tak to taky vodsral, jelikoz kousek od nas jsme nasli zubare vo stovku levnejsiho. Navic chlapec se snazi, kdyz jsme mu rekli ze to potrebujem mit hotovy v utery, tak ma Olina dalsi zkousku zejtra, i kdyz je nedelel!!
No snad ji to vydrzi vic nez ty zuby z Thajska...I kdy si je pochvaluje.
Par perlicek: jak jsem rikal ze nejlepsi ridici na svete jsou v Bangkoku, pocase jsem to zmenil na Chiang Rei v Cambodii, musim znova vopravit moji tabulku
. Pratele...Saigon!!!!
Neco neuveritelnyho. Miliardy motorkaru,miliony aut a statisice cyklistu. Vsichni jezdi jak se jim chce. Cervena na krizovatce znamena, ze nemuzes ject kdyz tam zrovna jede velkej nakladak. Jinak je to volna draha. Clovek si neni jistej ani na chodniku. Na krizovatce, kam chodi Olina k zubari, jsou tri policajti. Je to kulatak kam se sbiha sest ulic. Voni jsou rozestaveny na krajich vzdycky mezi dvouma ulicema. Jelikoz nezvladnou ten tarafik v tom kole tak akorat dirigujou motorky, ktery si to zkracujou poichodniku, aby se mohly vratit zpatky do toho vokruho. Nohrozna sranda, mam to nafilmovaty. Voni furt piskaj, auta furt troubej a lidi se usmivaj a sedej na tech chodnikach na stolidkach a delaj kraval jak vodviraj piva. No zkratka v Jirikovym videni! Myslim ze Saigon se mi zacina libit.
SGN, porad 3/11
ale hoidne pozde vecir
(2)
Pratele, maj tu takovy buraky, ze je v prstech nerozlousknes
. Zubama sem to musel udelat!
Pravda, ne vsechny ale par jich bylo jako kamenaci vlasci! Ale ta chut mi pripomela ten burskej vorisek, co mi babicka v Podboranech, kdyz jsme sli kolem kasaren, ukazovala. V bahne na zemi se valela slupka od burskych orisku. Pavle, podivej se to jsou bursky orisky...upozornovala, kdyz holi stouchala v louzi. Ty rostou v zemi! Neveril jsem ji. Neveril jsem ji ani kdyz druhy den ve skole, bylo to kolem vanoc, prisli vojaci a dustojnici na tridni besidku a prinesli nekolik pomerancu a misu burskych orisku. Kdyz jsme je spokojene chroupali, vysvetloval jsem vsem pritomnym pionyrum, ze ty orisky rostou pod zemi...divali se na mne jako na pitomce. I ja jsem pak pochopil, jako pionyr, ze proste orisky nemuzou rust pod zemi. To je preci blbost. Jako startsiho pionyra mne to utvdilo , protoze jak kazdy vi, orechy se nerejpou ze zeme, orechy se klati!!!No a to prece s burakama neni mozny! Ale vidim ze jsem se zase dostal tam kam jsem nechtel. Buraci chutnaly tak jak si pamatuju a pivicko se k tomu prizpusobovalo
. Vedle u stolu, kdyz jsme s Olinou popijeli Bia Hoi, kousek od nas, sedeli dva priopili svicari (podle Oliny tam prej sedeli, kdyz sla kolem uz pred polednem) a nad nami, par z Quebecku. Rikam nad nami. To znamena my jsme sedeli na dabl zidlich, podnami svicari na singl a nad nami Quebeqoa na tripl. Chodnik totiz byl v takovym sklonu. Vlastne k tem zidlickam. Jsou to takovy maly plasticky mrchy, co se skladaji na sebe a kdyz jich das sest, tak je to stejne vysoky jako nase zidle u jidelniho stolu. Kdyz jses na dvojce, tak jsi o tosku niz nez sevcovska zidle. Muzu rict, ze na jednicce jsem jeste nesedel. Ale to podstany, co je Bia Hoi. Zatim jeste nevim. Snazim se dozvedet. Hospody co cepujou Bia Hoi maji hned u dveri takovej kulatej kanistr,asi mertu v prumeru a tak ctyri metry vysokej. Ma to dva kohoutky, jeden dole a jeden asi tak uprostred. Nahore to ma otvor, kterej zavrenej jako papinuv hrnec a pak jsou tam asi ctyri ciferniky, ktery vetsinou nefungujou. Pivo se nalejva do plastickejch flasek z toho nejspodnejsiho kohoutku
. Tekutinu po naliti okamzite zaspuntujou,Kdyz si chces nalejt, otevres flasku, psoukne to a do sklenice si nalejes zlutou tekutinu s penou, ktera chutna docela jako pivo. Das dva dzbanky a jsi prijemne nalitej jako ja dneska. Popisu zejtra, jak se budu cejtit. Bude nedele a uvidime jak se drzi ve Vietnamu. Jdu si lehnout, vlastne, odvalim se lehnout. Z balkonu je to jenommalej krok....
Nedele,
skoro vecir.
Rano jsem se probudil jako rybka cila, zadny nasledky vcerejsiho Bia Hoi!!!Asi to znova zkusim. Rano jsem sel k holici. Pratele, dalsi zazitek. Chlapec mi hlavu nejdriv ostrihal, pak promasiroval a knira zastrih. Potom si dal na celo baterku a prostudoval usi. Vycistil veskerej sajrat vystrihal chlupy i v nose a oholil usi.Pak pristrih oboboci vyholi hubu,krk a celo
.Potom polozil na hubu horkej rucnik, vymackal piskore, polozil na hubu studenej rucnik a dal masaz. Pak mne chvili mlatil do hlavy, namasiroval ramena a zada, navonel a rerk si vo pet dolaru. Dal jsem mu sedum (stotisic dongu) a von mne vocistoval triko jeste za rohem ulice. Olina sla na masaze a moc si to pochvalovala.Hlavne, kdyz po hodine masazi zaplatila dva dolary a to prej bylo i s velkym dizkem. Zuby ma mit hotovy zejtra ale vyzvedne si je az v utery, jelikoz na zejtra mame ten vejlet na Mekong deltu.
Dnesek utek jako voda. Vod zubare jsme vyrazili kolem poledne, pak na mistnim markete par chutovek jako dva tiger prawns (velky skoro jako lobster)vosmazeny na cesneku a takovy sladkopalivy vomacce, tri pivka ..bratru tri dolary. No tak jsme se tam vratili po ceste zpatky vod Saigon river a zvopakli to jeste jednou. Ted Olina vodesla koupit na jinej market Kim Chi. Prej ho tam maj v sudech a prodavaji to do hrnicku. Uz se na to tesim.Dopisu tohle a poslu to, Ted jak sedim na balkone, zezdola sem nahoru zavani vune smazenyho cesneku
. To znamena, ze nasi stankari za rohem, na chodniku uz zacli vyvaret. Musim tam letet. Tak zatim ahoj!
SGN 3/13
odpoledne z vejletu
(3)
Mekong Delta. Obrovsky mnozstvi vody, miliony ostrovu, vetsich, mensich a mezi tim. Kdyz je odliv, bahnita voda se vali jednim smerem a vsechny ostrovy rostou do nebe. Pri prilivu zase se vali smerem druhym a ostruvky se do tej vody propadaj. Na tech ostrovech zije, podle naseho pruvodce, kolem patnacti milionu lidi. Vsichni musej umet poradne plavat protoze se stava, ze polovina tech vostruvku je obcas pod vodou a tech lidi furt pribejva. A to maj tady, ve Vietnamu, populacni normu. Dve deti na rodinu. Zajimalo by mne jak by tohle fachcilo v New Orleansu...Byli jsme se podivat na vceli farne, kde mimo medu vyrabej jeste "snake wine" tkovej druh medoviny, ktrerou trosicku predestilujou a do flasky strcej zivyho hada (cobru) ktomu pridaj skorpiona trochu ruzney travy a tou horkou prepalenou medovinou to zalejou a flasku zaspuntujou
. Prej je to vynikajici medicina na vsechny choroby co existujou a co jeste budou existovat. Mistni rybari si prej davaj stamprdle pred kazdym vyjezdem na vodu. Potom jsme jeste navstivili domaci fabricku na vyrobu cukrdlatek z kokosovej vorechu. To jsme s Olinou ochutnali. Moc dobry. Pak nam dali jeste ochutnat hromadu ruznyho ovoce. Polovinu z toho jsme videli poprvy v zivote. Vsechno bylo prekvapive velice chutny. To bych neveril, co dokaze clovek vypit a sezrat a k tomu to muze i chutnat.
Tak sme se dostali zpatky do Saigonu. Poceste sme se zastavili v turistickym officu a konecne mame celej plan na cestu. Zejtra vecir jedem autobusem do Mui Ne..to je asi 4 hodiny k mori na plaze. Tam uz smne si zajistili hotylek na 2 dny.Potom znova autobusem do Nha Trang tam snad sezenem levnejsi nocleh nez nam nabizeli. Mame tam priject kolem sesty vecir tak bude dost casu. Tam asi budem dva dny. Potom luzkovym vlakem pras noc do Da Nang a tam budem pet dn.i Letadlem z Hue do Hanoi. No a pak budem muset sehnat tam vocad jak se dostat do Haloong Bay a zpatky a uz budem 29 vodlitat domu
. Jen pro zajimavost, uz jsme ty vsechny jizdenky a letenky a hotylek v Mui Ne zaplatili:
$ 210 pro voba dva. Sice jeste nevime jestli se tam vsude dostanem, ale uz tedkonc mam radost. Uz se nemusim s pivickem uskrovnovat. Jo a jednu perlicku: kdyz jsme cekali na bus v My Tho, courali jsme po nabrezi. Olina sla na market se divat na nejaky hadry a ja jsem se venoval mymu konicku...sehnat nejlevnejsi pvo ve meste. Valim se po chodniku a ze skupinky mistnich co sedeli na chodniku, jeden na me zurive maval. Pak na silnici zastavily dve motorky a na nich mladi chlapci. Jako blbebec prijdu k tomu co na me maval. Von mi perfektni anglictinou povida: hledate mladeho chlapce pane?...vyberte si a ukazal na ty vejrostky na tech motorkach. Polk sem a povidam ja hledam pivo a to zase zarazilo je. Ted jak vo tom premejslim, uz tak vypadam? Asi to bude tim jak jsem byl u toho holice. Me se ten chlapec hned moc nezdal, kdyz se me tak venoval a pak mne vostrihal podle svyho gusta! Zajimavy, krasne damy mi tu nikdo nenabizi. A pri tom jich tu je tolik!!
SGN 3/14
casne z rana
(4)
Olina uz sla do mesta na kafe a ze prinese Ban Ba (to je vynikajici bageta, plnena tim co si reknes, rano si dotoho vetsinou nechavame davat omeletku na zpusob naseho denveru) Nejak se dlouho nevracela, tak mi nic jinyho nezbejvalo, nez si otevrit pivko, jelikoz to bylo jediny piti v lednicce
. Zratka sem se musel premoct! Dneska ma Olina mit zuby hotovy, tak, ze si pred zubarem pujde zaplavat do basenu a po zubari na jeji masaze. Uz mame vsechno sbaleny a autobus nam vodjizdi vecir v osum. Tady nas nechaj na pokoji do vobeda, pak si bagle nechame v recepci a budem zabijet cas do tej osmicky. Abych tak Saigon shrnul...moc se mi libi. Myslim ze i vic ne Bangkok. Nez Phon Phen teda tutove. Trafik je tu primo fascinujici.Co tady lidi na tech mopedech uvezou,tomu nikdo,kdo to nevidi na vlastni oci, nebude verit. Na priklad kdyz jsme se vraceli z Chu Chi tunelu, koukam a pred nama jely dve hromady zeleznej rour. Dobrej patnac metru dlouhejch a kazda hromada jich mela asi osum az deset, v ruznejch prumerech. Kdyz se clovek pozorne podival, nekde uprostred vykukoval ten typickej konickej klobouk co vietnamci nosej tak radi. Zadnej hadr vepredu ci vzadu a ten chlapec nebo snad devce, to se nedalo poznat, odbocoval na pekne zacpany ulici doleva. Zajimavy bylo, jak ty motorkari v protismeru se vic a vic prikrcovali aby mohli podject a jak on se pomalu, jako rytir se strasne dlouhou halapartnou na koni otacel
. Kdyz uz byl v pravym uhlu a zablokoval voba dva smery, proud se zuzil jako krvinky v zilach a proudil vesele dal po chodniku, nez se vsechno vratilo do normalu a on pomaloucku odjel. Muzu vam rict, nikoho jsem neslysel ani promlivit natozpak nadavat! To tak udelat na ulici v Praze nad museem!
Pomalu jsem sbalil a budu stehovat bagle dolu do recepce. Mame se s Olinou sejit na marketu na obidek. Mame tam uz svuj stanek kde muzes dostat vod ruznejch skebli pres ryby k velikejm prawns vreuznejch palivejch vomackach tak kolem dolasku, nejdrazsi jsou tri tiger prawns za 35 tisic coz je neco pres dva backy.Ale toho je vopravdu hromada. Pivko je standartne pod pul dolaru, tak se nam to hoduje. Tak az se vratim, budu pokracovat a k veceru to poslu.
Olina prisla od zubare jako hong kongska hvezda. Zuby ji prej pasujou a dokonce si to i pochvaluje, coz je u ni vzacnost. Prolezli jsme znova market, koupil jsem si jeste jeden pasek na kalhoty, jelikoz mi zacaly padat. a dylku na mne uz maj taky, tady v tej indocine. Tak mi Olina koupila jeste jeden
. Uvedomil jsem si, ze jsemuplne zapomnel, ze jsme byly v mistnil ceskym pivovaru. Je tu hospoda, ma sice nemecky jmeno ale delaj plzensky. V tom samym dome je ceskej konsulat. Hospoda je neuveritelne pekna, pivo vynikajici a hlavne, vsude cesky napisy, jmena ulic a mistnosti taky. Sedeli jsme v pivnici Na Spilce.
Nejvic me zaujala cedule nad barem, kterou musim hned poslat v priloze. Vostatni fotky postupne.
Mui Ne
pri zapadu slunce
(5)
Plaze naprosto fantasticky
. Poprve v zivote jsem se ponoril do nazelenalyho Jihocinskyho more, kde radili krveziznivy pirati s cipernejma clunama co uz zname ze starej casu co jsme zacinali kourit. Alespon to jmeno : Dzunka. Ale zda se mi, ze v dnesnich, modernich casech se trosku preskolili a dneska operujou v malejch soukromej benzinovejch pumpach. Rentli jsme si totiz s Olinou na odpoledne motorku, coz s oblibou tady v tej SEA (Jihovychodni asii) delame. Nejdrive mi nabid 125tku Daewo. Projel jsem se, vsechno bylo OK. Kdyz si ale Olina prisedla ke mne, nemohli jsme se rozeject, proze se kolo zaseklo vo blatnik.Tak nam dal silnejsi masinu 150tku Hondu, ktera nas uz uvezla bez problemu. Vyrazili jsme nejdriv od hotelu doleva a dojeli az na konec. Asi tak 20 km. Na konci byl prepychovy ctyrhvezdickovy hotel. Poloprazdny. Dovnitr nas pustili absolutne bez problemu. Jednak mame tu spravnou barvu a potom, nase tela se perfektne promisila s tely jejich hostu. To jenom v hotylkach ve kterych my bydlime (co si muzeme dovolit), vypadame jako dve hodne rozvite ruze vyrazejici z bambusoveho porostu
. Kdyz jsme se vraceli, obevil jsem na kraji Mui Ne, hned na plazi, bezvadnou putyku pro mistni, kde jsme si dali jedno a k tomu grilovany cerstvy ustrice. Kombinace zrozena v nebi. Pokracovali jsme potom doprava od naseho hotylku a dojeli do rybarske vesnice, kde v kazdym druhym baraku vyrabeli fish sauce (fermentovana rybi omacka, zaklad vietnamsky kuchyne) Zhejckanym turistum co tam nestastnou nahodou zabloudi, by meli rentovat plynovy masky. Musim jim to paradit. Za vesnici, asi 8 km jsou obrovsky pisecny duny. Ty hned z kraje jsou s cervenym piskem a asi 10 km dal jsou s jasne bilim piskem. Deticky po nich sjizdeji na plastickych sitech jako u nas na sanich. Taku se tam da surfovat a lyzovat. Na tom pisku!
O tech piratech.
Podle dohody jsem mel naplnit nadr az budu tu masinu vracet. Dali nam ji plnou, tak jsem nevidel problem. Ujeli jsme v celku necelych sto km. Na nadrzi byl vyrazen obsah 4 litry. Jako nezkuseny zajic, nez zacal cepovat nezeptal jsem se ho kolik stoji litr. Naplnil a povida vlastne cmara do pisku: ctyricet tisic dongu
. Vedel jsem priblizne ze cena za litr ma bejt do deseti tisic! Povidam to neni mozny, ze by motorka zrala 4 litry na sto kilometru? S smevem mi ukazoval cifernik u tokoho sudu, z kteryho to rucne pumpoval. K mymu uzasu to ukazovalo pet litru! Ten chlapec dokazal nacpat do ctyrlitrovy nadrze pet litru benzinu a motorka tim padem vzala 5 litru na sto km. Zaplatit jsem musel, cifernik je cifernik. Vod tejdle doby budu brat benzin u tech mensich, kde ho prodavaj pekne z litrovejch a dvoulitrovejch flasek vod coca coly. Dalsi zkusenost!
Ale abych nepsal jenom o radovankach nebo takovych obycejnych denodenich prihodach,jako jak cloveka nekdo okrad. Musim take popsat druhou stranku zivota cestovatele. O nebezpecich co nas potkavaji temer na kazdem kroku. Musim souhlasit se znamym svetovym cestovatelem J.K., tohoto casu odpocivajicim v malebne vesnicce na severu Moravy poblize Ostravy. V jeho cestopisech ze vsech koutu sveta popisuje prihody temer neuveritelene ale pravdive. Obzvlaste si vzpominam na jeho hrdinstvi jak prezil let v letadle s horicimy motory
. a jak o vsechno prisel v Indii. A mnoho dalsich, kdy o o svuj zivot nepretrzite prichazel. Byti cestovatelem neni zkratka zadna legrace, jak by si mohl naivni ctenar myslet. Zde je hruzostrasna historka, ktera se prihodila primo tom hotylku co jsme momentalne ubytovani. Na vedlejsim pozemku staveji novy hotel. Vykopali jamu na jimku, do ktere se zacaly prosakovat jimky z hotelu vedlejsich. Dva nezkusei cestovatele, kteri nechteli sedet v odpolednim slunku na plazi, si odnesli stolek a zidle do stinu pod kokosovou palmu. To uz je prvni znamka nezkusenosti. Jeden z nich, co nosil bryle, polozil si svoje jedine na stul vedle piva. (druha znamka nezkusenosti). Nahle z palmy spadl orech (coz zkuseny cestovatel predpoklada) primo na stul Nejenom ze rozbil ty bryle ale k tomu jejich dve nedopita piva!!! Tim ale ordeal nezkoncil.Chlapec, co ztratil ty jeho jedine bryle, se chtel jit vykoupat do more. Bez bryli se nemohl orientovat a misto do more skocil do te senkrovny. Nastesti nebyla hluboka tak se z ni vyskrabal. Hlavni problem vsak nastal az vecir, kdyz ho nechteli pustit do hospody
. A tady prichazime ke treti znamce nezkusenosti.
Kdyby si pred tim udelal orientacni obchuzku, objevil by tu rybarskou vesnici co vyrabi tu rybi stavu a tam by ho v kazde hospode uvitali a prijali za sveho. Toje jenom na okraj k vysvetleni, ze cestovani neni legrace, prave naopak. Clovek musi nasbirat mnoho zkusenosti, nez se muze pohybovat po svete a uzivat toho co mu zeme nabizi.
Uz mame dneska, tak to jdu poslat a za dve hodiny nam vodjizdi autobus do Nha Trang, kde mame byt kolem sesty vecir.
Jako zkuseny cestovatell ale uz vim ze to bude tak k pulnoci.
Cela Cesta
Friday, March 17, 2006
Ho Chi Minh City, Vietnam
Other Entries
2025-02-07